Březen 2014

Within Temptation in Prague - video

20. března 2014 v 16:47 | Usylmä |  Akce/koncerty
Ahoj!

asi před týdnem ( a půl) jsem opět vyrazila na koncert. Takže mise - "Jít alespoň na jeden koncert ročně" - je pro rok 2014 úspěšně splněna. 11.3. se v Praze totiž konal koncert mé milované Černé bohyně a jejích 6ti andělů temnoty....respektive koncert Within Temptation :D Byla to bomba (a to doslova), co vám budu povídat. Společně s Nightwish v Praze (r. 2012) to byl si nejlepší koncert, na kterém jsem kdy byla. Přemýšlím, že bych na to napsala krátký report.... Dobrá, report bude!
Podařilo se mi udělat pár videí a to je právě ten důvod, proč jsem tady. Jdu vám totiž jedno z nich ukázat :-)
Enjoy.


"Mý věci"

7. března 2014 v 22:51 | Usylmä |  Moje kecy
Čaute děcka!
Jsem tu a se mnou přichází zákon. Ňah. A také článek.
Dneska jsme byli se třídou (nebo lépe řečeno s těmi, co zbyli z naší třídy) v kině při příležitosti jedné akce pořádané společností Člověk v tísni. Jde o vzdělávací program, který by měl přispět k výchově zodpovědných mladých lidí....Všichni víme, že to se nikdy nestane :D . Náš velmi svědomitý profesor společenskovědního základu vybral film,o kterém jsem vůbec netušila, že existuje. Finský film s názvem "Tavarataivas", do češtiny přeložený jako "Mý věci".
Ikdyž jsem to vůbec nečekala (aby bylo jasno, mám dokumenty ráda, ale tyto školní "pseudo-akce",které se marně snaží vypadat noblesně a důležitě,mě ovšem vůbec neberou), film mě celkem pozitivně nadchnul. Jednáá se o, jak už jsem se zmínila, dokument, ovšem s dávkou finského humoru. Zasměje se tomu tudíž nejen finofil, ale i obyčejný člověk,který o Finsku nemá ani páru.
Jde tam o to, že jeden takový obyčejný finský mladík Petri žije víceméně v "luxusu". Po ruce má všechno, co potřebuje jak k normálnímu fungování, tak k zábavě. Plazmovou televizi,lednici,pračku,obrovskou postel,notebook,lux atd. ...prostě řečeno má vybavený celý byt. A co že je na tom vlastně za problém? I přesto, že mu byt doslova "přetéká" věcma, v jeho životě mu stále něco chybí. Hledá tedy často jistou morální podporu a radu u své sympatické babičky,která představuje takové to "ztělesnění moudra". Ta mu říká, že to, co hledá, nenajde ve věcech, nýbrž že musí svojí odpověď hledat jinde. Nato se Petri rozhodne, že všechny své věci,které má v bytě, uzamkne v pronajatém sklepě kdesi v Helsinkách a po dobu jednoho roku zkusí, jaké to je žít s naprostým minimem. Přičemž si každý den může z garáže odnést pouze jednu věc,která mu v danou chvíli bude připadat nejpotřebnější.
A tak, když zamyšleně sledujete, jak se podivný finský chlap choulí nahý v kabátu u topení a snaží se usnout, si říkáte, jaké by to přišlo vám, kdybyste byli v jeho situaci. A jestli byste také našli alespoň špetku toho smyslu života a odpověď na vaše otázky tak, jako je našel v průběhu filmu Petri. Kdo ví?
A tak to prostě všechno sledujete a když vidíte, jak onen nahý chlap bos a pouze v kabátu běží zasněženými Helsinkami v noci do garáže a míjí stále ještě osvětlenou lékárnu, užíváte si chvíli nostalgie a vzpomínáte (třeba i v mém případě), jaké to bylo, když jste kolem oné lékárny procházeli na cestě do nákupního centra Kamppi na vaší prázdninové cestě po Finsku. To byly časy. No a jak tam tak sedíte a sledujete ten film, přijde vám najednou, že toho vlastně taky potřebujete hrozně málo. O to v tom filmu asi jde, no ne?
Každopádně jsem si z Tavarataivas odnesla poučení, že si mám uklidit pokoj.A taky že finské filmy jsou nenapravitelně podivné a humorné :D (alespoň pro pubertální děcka jako jsem já)

Trailer:
Jinak....příští článěk bude o knihách, tak se těště. Bwahahah.