Únor 2012

Vítejte v Praze....

26. února 2012 v 21:29 | Usylmä |  Akce/koncerty
Ho ho hooo! Zdravím!
Jak se těšíte na zcela nezáživné fotky, vy bídní červi?! :D
Ne, teď trochu vážněji. V sobotu jsme se vydaly s kamarádkou do Prahy ( a i mimo ní) a zvěčnily pár fotek. A tak mě napadlo sem nějaké dát. Proč taky ne,že? :-)

Within Temptation - Fire and Ice

23. února 2012 v 21:07 | Usylmä |  Akce/koncerty
.....aneb 2 šílenci na koncertě, rozbitý foťák a ztracená Sharon :D


Aurinko

18. února 2012 v 20:59 | Usylmä |  Moje kecy
Moonsorrow - Aurinko ja Kuu

Ono se to dá poslouchat.....ale paradoxně mi tam hrozně vadí ten "pseudo-zpěv" . Asi si z toho odstranim ten řev a nechám si jenom instrumentálku.
Všechno spěje ke konci. Moje povídková kariéra se zasebevraždila spolu s tímto blogem, který také spěje ke konci už od té doby, co nemám co psát. A to je, pochopte, hodně zlé.
Jak se tu tak dál hrabu ve starých povídkových složkách, tak si říkám, že ono to snad dopsané bude tehdy, až najdu lidi, kteří jsou na 1000% spřízněné duše. A to mě nutí zamyslet se nad faktem, že já vlastně kolem sebe mám jenom jednu osobu se stejnými zájmy, jenže s tou to vživotě nedopíšu, protože ve škole se musí dělat spoustu jiných věcí a mimo školu se prakticky vůbec nevidíme, protože každá má mimoškolní aktivity v jinou dobu. A tak mě napadlo, že vám sem prostě dám nějaké ty staré povídky, které jsme spolu rozepsaly a které nikdy nebudou dokončeny. Jsou to vesměs naprosto šílené povídky, kterých se bojím i já sama :D

Bahno

14. února 2012 v 21:10 | Usylmä |  Moje kecy
Hlásím se vám živá mrtvá.


Měla jsem pro vás rozepsaný článek o trollech. Jo :D . Vzpomněla jsem si totiž,jak, když jsme jeli do Švédska, nám vyprávěli švédské pohádky. Oni jsou, na můj vkus, trochu vražednějšího vkusu, takže pokud čekáte princeznu ve věži, co jí zachrání princ a žijí spolu šťastně až do smrti, možná se budete trochu divit :D . Pokud nám teda opravdu vyprávěli něco ryze švédského, tak se mi ty pohádky ovšem zcela zamlouvají. No kdo by nechtěl troly, co uvaří svojí vlastní trolí dceru a ani o tom neví a snědí ji :D to je náhodou dobrý, ne? Ne, dobře, jsem zticha.
Víte, já jsem se zbláznila. Naprosto. Víc, než jsem byla zblázněná doteď. A taky mám opravdu minimální šanci, že pojedu zase do Finska. Ale pořád ta šance je. A to jsem nesmírně ráda, protože jet do Finska byla možná ta nejhorší a přitom ta nejlepší věc, co se mi kdy stala. Nejhorší je proto, že už od chvíle, co jsme opustili finské hranice, se mi tam chce zpátky. A žere vás to až do chvíle, kdy nastoupíte do velkého trajektu. A opustí, když víte, že plujete na správnou stranu. Tedy k Finsku. Takže mým novým cílem se stává finské Laponsko!
A teď k té krizi. Nevím, co psát. Nic se neděje. Nikdy- nikde- nic. Ani o těch prázdninách se nic nestalo. Tak mi pak povězte, o čem vám tu mám vést debaty.
Suomalainen už není mým Suomalainenem, takže si to přiznejme, život jedno velké bahno, do kterého jsme všichni omylem spadli. A jsme taky bahno. :D
Od zítřka nastupuju zpátky do Ústavu (do školy, pokud někdo nezná naše názvy) . To bude šit. Ach jo. A zrovna máme na angličtině mluvit o naší oblíbené skupině. Tak jsem vedla vnitřní boj, protože jsem hrozně chtěla mluvit o Nightwish, ale pak jsme se shodli na Within Temptation, protože je poslouchá celá naše skupinka, čítající 3 lidi. Vtip je v tom, že to budu říkat asi jenom já, prezentaci jsem taky z velké části udělala já a jedničku dostanou všichni. Ne, jedničku bysme měli mít jenom Babe a já. Ten třetí člověk ne. To neni fér. Ne, tohle není o tom, že bych toho člověka neměla ráda nebo mu přála špatné věci, ale když k tomu neřekne za celou tu dobu ani jednu větu, tak to beru, jako by s náma ani nebyl. A on pak dostane plný počet bodů za něco, na čem se ani nepodílel.....ach jo. Co naděláme.
Přemýšlím, co bych vám sem dala zajímavého. Možná něco do těch nových rubrik. Jdu nad tím popřemýšlet vklidu u horkého černého čaje.
Mějte se

Bless me

1. února 2012 v 18:09 | Usylmä |  Moje kecy
Ahoj.
Takhle jsem vás už dlouho nepozdravila. Poslední dobou je tu mrtvo, až to není hezké. Ale co nadělat, když mě nenapadá nic, co bych psala, aby to někoho zajímalo. Články "o něčem" (zvolte si téma, které vás nejvíc zajímá a napište o něm) jsou k ničemu, když o daných tématech nic moc nevím (ikdyž mě to třeba zajímá), a tak nezbývá nic jiného, než hledat informace na internetu. A to je šit, protože stejný nebo podobný článek má dalších 10 000 lidí. Ale co je mi po tom, žejo.
Nechce se mi učit (ano, přesně tak. Takže vy práskači,kteří jste spadli až tak hluboko,že donášíte chudákům starým lidem,kteří mají svých problémů dost, a ještě k tomu jim říkáte někdy opravdu zajímavé nesmysly, jim to klidně můžete rovnou zavolat - oni ví, o koho se jedná) , tak píšu, aby se tu zas něco málo odehrálo. S povídkama je krach, jelikož je celkem nemožné dokopat se k psaní, natož dokopat k tomu i toho druhého. A to mě mrzí. Stejně je to ta největší šílenost, kterou jsem vživotě dala dohromady :D .
Téma týdne je "Zoufalství" ? To mi připomíná ten nádherný a úctyhodný náhrobek Emelyn Story v Římě. Až na to, že to je "Angel of Grief" (tzn. Anděl zármutku) .Dokonalost, nemyslíte?
Však on to Tuomas Holopainen věděl. Ale to asi ještě nevěděl, že bude ve vztahu s Johannou Kurkelou. Určitě je to pravda. A to se mi nelíbí, ikdyž ani přesně nevím proč. Možná se mi taková elegantní dáma k Tuomasovi nehodí. Nevím. Klidně mě za to umlaťte finským prknem,alespoň bude klid.
(Angel of Grief)

P.S. Uááá! Jak já se těším na Nightwishe! Ani nevíte jak hrozně moc! A to je ještě tolik dní čekání!